5 mýtů o vymáhání dluhů

Motto: Neexistuje žádný důvod, proč by Vaši platící klienti měli doplácet na neplatiče.

U mnohých svých klientů se na začátku naší spolupráce setkáváme s nejrůznějšími jejich předsudky ohledně vymáhání pohledávek za svými klienty. Tímto článkem bychom rádi některé tyto rozšířené mýty o vymáhání pohledávek vyvrátili. Tím, že se ve své praxi věnujeme i správě a vymáháním pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikáním, máme ověřeno, že níže uvedená pravidla platí ve všech oblastech podnikání.

V první řadě je třeba zdůraznit, že pokud Vám někdo dluží peníze, tak je naprosto legitimní dlužníka upomínat o vyrovnání dluhu. Pokud dlužník ani po několika výzvách svůj dluh nevyrovná, pak Vám nezbývá, než se obrátit na soud a příp. následně na exekutora.

Mýtus č. 1 - Vymáhání dluhu(ů) mne bude stát spoustu peněz

Uvedené tvrzení není pravdivé. Stávající právní úprava stanoví, že náklady (soudní poplatky, náklady na advokáta) související se soudním řízením nese dlužník resp. ten, kdo bude zavázán k úhradě dluhu. Neboť ten bude soudním rozhodnutím zároveň zavázán k úhradě těchto nákladů. Počáteční „investici" do vymáhání tak představuje pouze soudní poplatek, který je ve výši 4 % z žalované částky, minimálně však 600,- Kč.

Mýtus č. 2 - Vymáhání malých částek se nevyplatí

Stejně jako Dopravní podniky vymáhají několika set korunové pokuty od černých pasažérů, tak i Vy můžete soudní cestou vymáhat už částky v řádech stovek korun. Důvod tohoto postupu je naprosto zřejmý - pokud by Dopravní podniky dluhy z pokut efektivně nevymáhaly, tak se počet černých pasažérů rapidně zvýší. Nevymáháním dluhů vzniká precedens, který může ohrozit i Vaše podnikání. Stejně jako neexistuje horní hranice pro výši žalované částky, tak neexistuje ani minimální částka, jež je možno vymáhat soudní cestou.

Mýtus č. 3 - Budu muset chodit po soudech

Soudní jednání se nařizují pouze ve 20 až 30% případů a i při těchto jednáních se vychází výhradně z předložených listin. Pokud máte svoji pohledávku řádně zdokumentovánu (např. ve formě uznání dluhu), tak Vaše účast na soudním jednání není potřebná.

Mýtus č. 4 - Vymáhání pohledávek je neúčinné a zdlouhavé

Zejména u menších částek je účinnost jejich vymáhání vysoká. Je nespornou pravdou, že dlužník je schopen spíše zaplatit dluh v řádech tisíců než deseti či statisíců korun. Z praxe můžeme potvrdit, že vymahatelnost dluhů klesá s výší dlužné částky. Zároveň je třeba připomenout, že doba, kdy se dlužníci mohli smát svým věřitelům, je nenávratně pryč. Zejména u fyzických osob platí, že je pro ně těžší utajit majetek a příjmy před exekutorem. Exekutoři detailně zmapují majetek a příjmy dlužníka a rozhodnou o dalším postupu při exekuci. Délka vymáhání pohledávky je odvislá zejména od rychlosti soudu a následně i aktivity exekutora. V ideálním případě uplyne mezi předáním pohledávky k vymáhání a samotným vymožením 6 až 7 měsíců.

Mýtus č. 5 - Vymáhání pohledávek přináší další papírování

Při vymáhání pohledávek se pracuje se stejnými podklady, které již máte k dispozici. Jsou to zejména záznamy o poskytnutí služeb nebo dodání zboží (např. dodací listy či předávací protokoly). V těchto dokumentech by mělo být vždy zachyceno, jaká služba byla poskytnuto nebo jaké zboží dodáno s vyčíslením příp. uvedením, kolik bylo uhrazeno a kolik zbývá uhradit. Podpis klienta/dlužníka pod takovýmto dokladem by měl být samozřejmostí.